Příroda v Českém ráji

Příroda v Českém ráji patří k nejkrásnějším v České republice. Snad proto dostala označneí "ráj". Svýou rozmanitostí může nabídnout mnohé pohledy, které jinde neuvidíte, zážitky, které jinde nezažijete...
Český ráj je znám svými skalními útvary a skalními městy. Některé z nich Vám chceme přiblížit:

Suché skály

Suché skály tyčící se nad údolím Jizery tvoří významnou dominantu Maloskalska. Ostře rozeklaný hřeben skal se nachází cca 2 km nad Líšným, naproti Vranovskému hřebeni, s nímž tvoří jednu linii. Vznik bizarních skalních útvarů v okolí Malé Skály byl způsoben koncem třetihor tzv. lužickým zlomem. Spodní křídové pískovce byly vyzdviženy do svislé polohy. Tak vznikly na levém břehu Jizery Suché skály – ráj horolezců. Odlišují se od ostatních skal svojí tvrdostí. Lidově jsou též nazývány Kantorovy varhany.
Pískovec, ze kterého jsou Suché skály složeny, je stáří Cenomanského (nejstarší období svrchního křídového útvaru stáří asi 100 mil. let) - původu sladkovodního. Pískovec se usazoval v jezerech, která byla postupně zalita křídovým mořem. Podle tzv. Lužického zlomu (staré praskliny v zemské kůře) byly tyto nezvrásněné lavice pískovců vysunuty nad mladší křídové vrstvy a postaveny do svislé polohy. Zvětráváním se pak vytvořilo tvarově pestré skalní město. Zajímavá je i reliéfová výzdoba na povrchu jinak odolného, silně prokřemenělého pískovce.
Suché skály byly vyhlášeny za národní přírodní památku. V dnešní době jsou skály silně poškozeny návštěvností.

Hruboskalsko

Jedno z nekrásnějších a nejznámějších pískovcových skalních měst v Čechách leží asi 6 km JV od Turnova. Vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře a podobně jako další skalní oblasti Jičínské pahorkatiny je tvořeno mladšími měkčími pískovci. Nejstarší lidské osídlení je doloženo na masivu Čertova ruka z doby asi 5000 let př. n. l. Na začátku letopočtu bylo na tomtéž masivu germánské hradiště. Ve středověku vznikaly na skalních blocích opevněné hrady (Hrubá Skála, Valdštejn, Kavčiny). Název pro celou oblast Český ráj vznikl v 70. letech 19. stol. mezi hosty lázní Sedmihorek a původně se vztahoval jen na hruboskalské skalní město. Hruboskalsko je charakteristické osobitými až 60 m vysokými skalními věžemi, z nichž nejvyšší a nejznámější jsou Kapelník, Taktovka, Maják, Dračí zub a Dračí věž. Vedou na ně horolezecké výstupy, které se staly pro horolezce několika generací pojmem. Mezi další zajímavá místa patří zejména vyhlídky Janova, U Lvíčka, vyhlídka na Kapelu a nejznámější Mariánská s výhledem na Dračí skály s Troskami v pozadí. Hned pod ní se nachází symbolický hřbitov horolezců. Hojně navštěvovaná je hluboká rokle pod zámkem Hrubá Skála, do níž ústí 65 m dlouhá skalní chodba Myší díra. Kromě Příhrazských skal a Podtroseckých údolí je Hruboskalsko největší přírodní rezervací v rámci CHKO Český ráj.

Drábské světničky

Drábské světničky jsou dnes známy jako atraktivní turistická lokalita. Znalci přírody zde ocení bohatost zdejší flóry i fauny, zájemci o historii zase potěší množství památek. Jako DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY se označuje jednak skalní město a také skalní hrad na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Hrad Drábské světničky dokonale využívá pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou částo opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých prostor a staveb je dnes velmi těžko určitělné. Hrad tvořilo sedm pískovcových bloků, oddělených hlubokými štěrbinami. Do skály bylo vysekáno okolo třiceti světniček, z nichž je ale možné určit funkci pouze v případě kaple a vrátnice ve velké věži. Kromě světniček byl hrad vybaven i lahvovitou, do skály vytesanou prostorou, nejspíše zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna.